Z hlediska příčin lze mimořádné události dělit na události vzniklé z nedostatku nebo naopak z nadbytku hmot, energií či informací (příkladem může být dlouhotrvající sucho a přívalové deště nebo nedostatek informací a zahlcení informačního systému velkým množstvím informací).
Podle působící příčiny lze dělit mimořádné události na:
1. - mimořádné události vyvolané přírodními jevy
- lokální (např. povodeň, zemětřesení)
- globální (např. supervulkanická katastrofa, pandemie)
- abiotické (např. vichřice, požáry způsobené přírodními ději)
- biotické (např. epizootie, přemnožení škůdců)
2. - mimořádné události vyvolané působením člověka
- neúmyslné (např. technická závada, havárie, nedbalost)
- úmyslné (např. sabotáž, terorismus, válka)
- vojenské (např. vojenské napadení státu)
- nevojenské (např. nepokoje, sociální či ekonomické příčiny)
3. - mimořádné události vyvolané smíšenými příčinami
např. změna podnebí vlivem produkce skledníkových plynů
Klasifikace mimořádných událostí podle závažnosti
Základní složky integrovaného záchranného systému (IZS) zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Stupeň poplachu vyhlašuje po příjezdu na místo události velitel zásahu podle poplachového plánu IZS (či HZS kraje). Podle závažnosti mimořádné události se rozlišují tyto poplachové stupně:
- 1. stupeň poplachu IZS (HZS)
- 2. stupeň poplachu IZS (HZS)
- 3. stupeň poplachu IZS (HZS)
- zvláštní stupeň poplachu IZS (HZS)
Pokud velitel zásahu vyhlásí nejvyšší, zvláštní stupeň poplachu, či pokud je o to velitelem zásahu požádán, přebírá koordinaci záchranných a likvidačních prací na území kraje hejtman kraje. Pokud mimořádná událost přesáhne území České republiky nebo území kraje, přebírá koordinaci záchranných a likvidačních prací ministerstvo vnitra.
