Občas (a velmi snadno) se nám může stát, že se dostaneme do situace, ve které je nutné použít první pomoc. Ve světě existuje i mnoho mýtů a špatných postupů při první pomoci, proto si ukážeme, jak se chovat v těch nejčastějších případech, které nás mohou potkat.
Důležitá telefonní čísla
Tato telefonní čísla by měl znát každý, ale nebude na škodu je uvést:
- 112 - Tísňová linka, lze použít ve všech případech (přepojí si Vás)
- 150 - Hasiči
- 155 - Záchranná služba
- 158 - Policie
Samozřejmě je tyto linky zakázáno zneužívat nebo volat ze zbytečných důvodů. Doporučujeme volat (pokud znáte konkrétní číslo) přímo na linku požadované služby (150, 155, 158), vyřízení Vašeho požadavku bude rychlejší.
Resuscitace
1. dospělí ( + děti cca od 8 let ) - schéma ACB - změněné dřívější schéma ABC, nyní se resuscitace zahajuje nepřímou srdeční masáží.
A) uvolnění dýchacích cest (Airway)
- poloha vleže na zádech na pevné podložce
- otevření a přehlédnutí ústní dutiny, v případě potřeby její vyčištění 2 prsty (překážku nevyhledáváme, pokud na sebe sama neupozorní.....) či odstranění překážky
- záklon hlavy -> tlak na čelo hranou jedné ruky, prsty druhé ruky zdvíháme bradu
- diagnostika zástavy dechu a krevního oběhu
C) zahájení nepřímé srdeční masáže (Circulation)
- hranu jedné dlaně položíme doprostřed hrudní kosti (na nahý hrudník - snažíme se o diskrétnost, tj. odvedeme přihlížející) - u mužů spojnice bradavek, druhou dlaň položíme na první, případně propleteme prsty obou rukou
- prsty směřují kolmo k hrudní kosti, nedoléhají k hrudníku, během masáže nevzdalujeme ruce od hrudníku paže zachránce jsou napnuté v loktech a kolmo k ose těla postiženého
- 30 stlačení hrudníku frekvencí 100 stlačení/min
B) umělé dýchání (Breathing)
- záklon hlavy ->dlaň jedné ruky přitiskneme na čelo, prsty této ruky stiskneme nos druhá ruka může přidržovat bradu
- 2 vdechy s dostatečným objemem ( hrudník se viditelně zvedá/klesá)
Resuscitační poměr 30:2
Poznámky: při estetických zábranách nemusíme provádět umělé dýchání -> provádíme záklon hlavy a nepřímou masáž srdce obnovení životních funkcí kontrolujeme vždy po 3 cyklech ( dýchání a masáž), a to po fázi vdechů ( po masáži by na krkavici mohla být odezva...) po obnovení ŽF a ošetření přidružených poranění ukládáme postiženého do stabilizované polohy
Krvácení
1. Vlásečnicové krvácení
Není povětšinou spojeno s nějakým větším úrazem, jde převážně o známé krvácení z nosu (které se stává vděčným tématem díky mnoha pochybným radám typu: "Musíš zaklonit hlavu"). Vlásečnicové krvácení většinou po nějaké chvíli samo ustane.
2. Žilní krvácení.
Zde už může jít o poranění všech možných typů. Důležité je však vědět, že krev vytékající z rány při tomto typu krvácení má tmavě červenou barvu a vytéká vcelku pomalu. Toto krvácení již vyžaduje ošetření (hlavně v závislosti na rozsahu). Pokud se jedná o končetinu, je dobré ji dostat do polohy nad srdce (viz obrázek) kvůli snížení tlaku v končetině a poté ji obvážeme příslušným obvazem (viz. Obvazová technika). Měli by jsme mít na paměti, že jakákoliv dezinfekce nepatří přímo do rány, ale pouze do jejího okolí, protože jinak se bude poranění těžce hojit.
3. Tepenné krvácení.
Je nejzávažnějším typem krvácení, protože může velice rychle dojít k velkým ztrátám krve. Krev je světle červená (barva krve však není rozhodující, při dušení může mít krev barvu tmavě červenou) a vystřikuje z rány, což může mít za následek šok (viz. šokové stavy). U tepenného krvácení musíme postupovat velice rychle. Jako první stiskneme tlakový bod a pokud se jedná o končetinu snažíme se jí v rámci možností dostat nad srdce. Těmito úkony by se nám mělo podařit dostatečně zmírnit intenzitu krvácení. Dále začneme s přikládáním tlakového obvazu (viz obvazová technika). Při správné aplikaci obvazu by se nám mělo podařit krvácení zastavit.
Popáleniny
A. Technická první pomoc:
uhašení ohně, svlečení horkého, či mokrého oděvu (pokud není přiškvařen), odstranění vodičů tepla z postiženého (prsteny, náušnice, náramky) ? též kvůli možnosti otoku. Také je nutné zabránit dalšímu působení tepla tzn. dostat postiženého z horkého prostředí.
B. Zdravotnická první pomoc
Posazení, či položení postiženého I. a II. stupeň dostatečně dlouho chladíme (dokud přináší úlevu), alespoň však 20 minut. Chladíme nejlépe tekoucí studenou vodou. U velmi malých dětí chlazení neprovádíme z důvodu hrozícího chladového šoku. III. stupeň nechladíme, protože došlo k celkovému zničení tkáně a hrozí infekce. Ránu sterilně překryjeme ? nejlépe originálním zdravotnickým materiálem (nekryjeme I. stupeň, obličej a krk) Pokud se jedná o popálenou končetinu, tak ji po ošetření šetrně zafixujeme.
C. Poznámky:
Puchýře nepropichujeme. Příškvary (oděv, dehet) nestrháváme, pouze na volném okraji odstřihneme. Nikdy nepoužíváme žádné masti, zásypy či léky proti bolesti. Mohou zkreslit pozdější lékařskou diagnózu. Dáváme obzvlášť velký pozor na příznaky šoku, u rozsáhlejších popálenin provádíme preventivní protišoková opatření. Při sterilním krytí rukou vkládáme mezi prsty záložky z gázy.
Šok
Příznaky:
- Zrychlující se tepová frekvence, špatně znatelný nitkovitý pulz
- Bledá kůže se studeným lepkavým potem
- Cyanóza rtů, později i končetin
- Zrychlený a povrchní dech
- Pocit žízně Apatie - netečnost postiženého, pomalé reakce
První pomoc:
a. Uložení do protišokové polohy (na zádech, dolní končetiny zvedlé cca. o 30cm, či naklonit celé tělo o 30° hlavou dolů, pokud je to možné)- ta napomáhá centralizaci krvi krve do životně důležitých orgánů. Případně se může použít autotransfúzní poloha (na zádech, dolní i horní končetiny jsou zvedlé kolmo vzhůru).
b. Pomůckou při ošetřování může být pravidlo 5T:
- Teplo - snažíme se o udržení optimálního tepelného komfortu. Postiženého přikryjeme a obzvlášť důležité je dát něco i pod něj, protože u postiženého nefunguje správně termoregulace. Pacienta však aktivně nezahříváme.
- Tekutiny - nikdy nepodáváme! Pouze tlumíme pocit žízně otíráním rtů a obličeje vlhkým kapesníkem.
- Ticho - zabezpečení relativního klidu (odsun od místa nehody). Postiženého uklidňujeme a komunikujeme s ním.
- Tišení bolesti - správné ošetření všech poranění postiženého. Nikdy nepodáváme analgetika.
- Transport - vždy jsme povinni co nejdříve zavolat RZP se zdůrazněním, že se jedná o postiženého v rozvinutém šoku. Postiženého v šoku se snažíme netransportovat.
-
Tonutí
Ihned voláme ZZS, nejlépe ještě před zahájením vytahování z vody. Na břehu je nejdůležitější okamžitá resuscitace, zvýšenou pozornost věnujeme revizi ústní dutiny, odkud musíme odstranit všechny překážky bránící umělému dýchání (u tonutí je to zejména listí či bláto). Vodu se z dýchacích cest nepokoušíme vylévat, velmi rychle se vstřebává sama. Nezapomínáme ani na podchlazení (vysvlečeme postiženého z mokrých šatů a přikryjeme např. suchou dekou). Pokud se postižený po resuscitaci probere již na místě, zajistíme mu přesto převoz do nemocnice.
